Zápasové Oko Žurnála Zdounky - TJ Kelč

Zdounky – TJ Kelč 0:3 (0:1)

Vzduchovka to sice není, ale zbraň to je. Tato kultovní hláška Zdeňka Svěráka z filmu Obecná škola by mohla charakterizovat alespoň dočasný návrat kelečského týmu k modelu 4-1-4-1, který se po úspěšném podzimu osvědčil také tentokrát. Kelč na jaře poprvé neinkasovala a ze Zdounek si odvezla zasloužené tři body.

  Po dvou remízových duelech byl zápas ve Zdounkách náročný zejména psychicky. Kelečtí kanárci si v něm ale vedli na výbornou.

 Trenér Jursík sestavu oproti minulým utkáním na několika postech změnil. Vedle Pastrnka se na místě stopera poprvé po zimní přestávce objevil Hegar, který nejenže odehrál výborný zápas v defenzivě, ale soupeři také několikrát zavařil po typických dalekonosných autech. Pozici levého beka obsadil aktivní Vinklar, postranní prostory před ním vyplňoval Škařupa a v roli defenzivního halva se představil Radim Minář.

   Územní převaha Kelče ale dlouho nepřinášela gólový efekt. Během první půlhodiny k němu měl nejblíže jediný hrotový útočník Jarek Machač, ale jeho sražená střela šla ke štěstí domácích o dva decimetry vedle levé tyče. Skóre se ale mohlo měnit také na druhé straně. Nepovedený Novákův odkop využil k brejku domácí Šprňa, ale v těžké pozici Kubjátovu bránu nakonec minul.

   Zřejmě rozhodující moment celého zápasu nastal v poslední minutě první půle. Ve stylu já na bráchu, brácha na mě se po spolupráci s Jarkem Machačem dostal do k míči Machač Lukáš, jehož hybrid mezi centrem a střelou si jeden z domácích obránců srazil do vlastní sítě. Gólman Maceja, který reagoval na původní směr míče, byl bez šance.

 Branka do šaten s domácím týmem viditelně otřásla, což bylo patrné i po změně stran. Možná i právě psychická rozladěnost měla vliv na další hrubku domácí defenzivy. Lukáš Machač zachytil špatnou rozehrávku Zdouneckých, pohybem zmátl gólmana Maceju a levačkou poslal míč do sítě podruhé. Prakticky dva „vlastní“ góly tak rozhodly o osudu celého zápasu.

 Zdounky sice potvrdily, že disponují individuálně velice schopnými fotbalisty, avšak po taktické a ve druhé půli i fyzické stránce je Kelč naprosto jednoznačně převyšovala. Pětičlenná záloha hrála velmi variabilně a díky vydařené spolupráci s obrannou čtveřicí soupeři v určitých fázích utkání vůbec nepůjčila balon.

 Hosté se navíc v 70. minutě prosadili ještě jednou. Hlavicovi se sice první střela ze šestnáctky na podmáčeném terénu příliš nepovedla, ale díky své houževnatosti úspěšně složil reparát. Už v pokutovém území napřáhl pro něj netypicky levačkou a čistým nártem propálil vše, co mu stálo v cestě. Zbytek zápasu se odehrával víceméně z povinnosti. Nejen početná enkláva kelečských fanoušků totiž s výrazným předstihem věděla, že návrat do rodného města bude ozdoben třemi body.

Sestavy:

Zdounky:

Maceja – Pektor, Pospíšil, Buša L., Zajíček, Škvarlo, Koza, Zlámal, Němec, Firich, Šprňa. Střídali: Buša P., Konečný.

Kelč:

Kubját – Novák, Hegar, R. Pastrnek, Vinklar –  Minář (Vlček) – Kulich, , L. Machač, Hlavica, Škařupa (Chrástecký) - J. Machač (M. Pastrnek).

Pavel Mašlaň