Hodnocení trenéra dorostu

Kluci se asi uspokojili. Samo to ale nepůjde, tvrdí trenér dorostu Vinklar

Žádné fráze, žádná lichotivá slova. Výpověď trenéra staršího dorostu Zbyňka Vinkara dokresluje situaci, v níž se starší kelečský dorost momentálně nachází. Přestože z jedenácti podzimních utkání tým vyhrál hned šestkrát a pohybuje se v klidném středu tabulky Krajského přeboru, o spokojenosti nemůže být ani řeč. Předsezónní výsledkové i herní plány totiž byly značně odlišné. Podle trenéra se ale musí hlavně zlepšit přístup hráčů k samotnému tréninku.

Začal bych tím, o čem jsme se bavili i minule, a to je trénink. Minule sis stěžoval na velice slabou účast. Jak to vypadá teď po podzimu?

Přes prázdniny jsem s docházkou spokojený být nemohl. Na tréninky chodilo pět šest hráčů. Do sezony jsme tak šli prakticky nepřipravení a první čtyři kola se nám prakticky vůbec nepovedla. Myslel jsem si, že už budeme někde dál a můžeme stavět na něčem, co už máme zažité. Měl jsem v plánu začít s variacemi různých systémů, jako je útočný presink, ale kvůli slabému počtu na tréninku to bohužel nešlo. Účast na tréninku se pak projevila na celé sezoně. Poznal jsem, že se musíme vrátit na začátek a začít hrát jednoduchý fotbal.

V čem byl hlavní problém toho slabého úvodu?

Vloni na jaře jsem byl s klukama spokojený, protože předváděli týmový fotbal. Makali jeden za druhého. Podle mě teď asi došlo k určitému uspokojení. Kluci si asi mysleli, že už jsou někde dál, že to půjde samo. Ale nepůjde. Dobrý výsledek jsme vždycky měli podložený tím, že jsme poctivě makali. Než se znovu našla ochota běhat a plnit to, co se musí, tak nám trvalo asi pět šest zápasů. A to mě mrzí. Ale takový byl náš začátek.

Nakonec jste podzim ukončili s bilancí 6-0-5. Takže výkony byly hodně nevyrovnané. S osmnácti body máte ztrátu na první místo deset bodů. Je už postup ztracený?

O postupu se vůbec nechci bavit. Dříve jsem říkal, že ten tým by soutěž mohl vyhrát. Samozřejmě že by mohl. Ale musel by splňovat několik předpokladů, které k tomu postupu vedou. Když budeme v deseti lidech na tréninku sejdeme jen měsíc a půl, tak je to prostě málo. Na tréninky musíme v takovém počtu chodit čtyři měsíce. Ne jen tehdy, kdy se nám zachce. Teď je to spíše o tom, aby se ten tým udržel pohromadě. Aby kluky fotbal zase bavil, jako tomu bylo před rokem. V zimě se musí pořádně trénovat a uvidíme, co bude na jaře.

Není problém v tom, že kádr je příliš úzký? Když chybí dva hráči na tréninku, pak už je vás málo…

Určitě, to máš pravdu. Když měli muži čtyři hráče zraněné, dalo se to řešit právě výpomocí dorostenců. Problém je v tom, že nám už prakticky nemá kdo pomoct. Když nám vypadne jeden hráč, dá se to zvládnout. Když ale vypadnou dva nebo tři kluci, tak nastane problém. Je fakt, že kluků je málo.

Na druhou stranu si cením toho, že přestože mladší dorostenci dostávají velké šišky a prohrávají velkým rozdílem, pořád na trénink chodí třeba v osmi devíti lidech a dávají do toho všechno. Chtěl bych jim alespoň takto vzkázat, ať to nevzdávají.

Trenér mužů chce některé kluky (Jan Hlavica a Petr Minář pozn. aut.) začlenit definitivně do svého kádru a teprve v určitém případě je zapůjčit k dorostům. Co si o tom myslíš?

Na tom bychom se mohli domluvit v případě, že by došlo k doplnění dorosteneckého kádru. Dejme tomu kus za kus. Ale já takovou variantu nevidím, protože si ty kluky nemám odkud vzít. Vím, že mladší dorostenci nastupují často v osmi devíti lidech. My už tak máme úzký kádr a kdybych přišel o další dva hráče, šla by kvalita razantně dolů. 

Jak na ty změny reagují ti kluci, o kterých se bavíme?

Když jsem se s nimi bavil, tak mi řekli, že chtějí dohrát jaro v dorostu a pak přejít do mužů. Samozřejmě jsou rádi, když se jim naskytne možnost zahrát si za muže, protože je to tam o něčem jiném. Ale rádi by dohráli ještě ten půlrok v dorostu.

Dám ti jednu hypotetickou otázku – jak bys ses zachoval ty na místě trenéra mužů?

Pokud bych byl na místě trenéra mužů, tak tyhle dva kluky chci taky. Ale myslím si, že ten půlrok se dá nějak rozumně vydržet, aby nedošlo k nevyrovnanosti mládeže. Hráči totiž opravdu nejsou. Kdyby kluci teď odešli a já za ně neměl žádnou náhradu, tak by moje práce přišla vniveč. Hrát si jen tak pro zábavu – to by nenaplňovalo ani mě a ani ty kluky. To bych pak nechtěl dál dělat. Je jasné, že oba hráči mají na to, aby za muže nastupovali. Ale situace je taková, že by měli ještě vypomoct v kategorii, do které patří.

Mimochodem můžou ti kluci vydržet dva celé zápasy v tak krátkém sledu?

Pusina jo (smích). Tomu to fakt nevadí. U těch ostatních je to dáno i jinými předpoklady, ale většinou se snažím je ze zápasu stáhnout dříve a ani v mužích vždycky nehrají celý zápas.

Pojďme teď k tomu, co vás čeká. Předpokládám, že se chystáte na soustředění. Kdy vám začne příprava?

Příprava nám začne přesně 4.ledna. V plánu je soustředění v Rožnově, ale zatím nic dojednáno není.

A s jakými plány půjdeš jako trenér do jarní části soutěže?

 Chci aby kluky fotbal zase bavil a chci také dokázat, že tenhle mančaft patří do toho lepšího, co tato soutěž nabízí.

                                                                                                          Pavel Mašlaň